Co je orientační běh?

Orientační běh je moderním sportem v přírodě. Jde v něm o co nejrychlejší pohyb v terénu podle mapy po předem neznámé trati s jedinou povolenou pomůckou, a tou je busola či kompas. Orientační běh Vám kromě pohybu přinese lepší porozumění mapě a zlepší vaši schopnost samostatně se rozhodovat. Tempo si každý určuje sám, v lese bez diváků je tento sport ideální relaxací pro dospělé nebo malým dobrodružstvím pro mladší účastníky. Mezi další orientační sporty patří například lyžařský orientační běh (Ski-O) či mountain bike orienteering (MTBO) s velmi podobnými pravidly.

Mapa

Mapa je základní pomůckou orientačního běžce. Pro závody OB se používají speciálně zpracované podrobné mapy, ve kterých jsou zobrazeny všechny informace potřebné pro závodníka. Nejdůležitějšími parametry, které definují jednotlivé mapy, jsou:

Měřítko mapy: určuje poměr zmenšení skutečnosti (terénu) ke kresbě mapy. Mapy pro OB jsou velmi podrobné, obvykle v měřítku od 1:4 000 (1cm odpovídá 40 metrům ve skutečnosti) do 1:15 000 (1cm odpovídá 150 metrům ve skutečnosti).

Vrstevnice: křivka, která na mapě či v terénu spojuje body se stejnou nadmořskou výškou. V mapě pro OB jsou značeny hnědou barvou a jsou jimi vyznačeny terénní tvary, údolí a kopce, – čím jsou vrstevnice hustší, tím je svah strmější.

Mapové symboly

Mapa kromě již zmíněných vrstevnic obsahuje řadu podrobných informací o daném terénu. Kromě obvyklých značek jako jsou cesty a domy se zde vyskytují i speciální značky pro kameny a objekty jako krmelec, posed, skála, jáma, prohlubeň či výrazný strom. Všechny mapy pro OB se řídí jednotným, mezinárodním mapovým klíčem, je tedy možné orientovat se na mapách po celém světě.

Trať pro orientační běh

Trať závodu není vytyčena v terénu jako v jiných sportech. Je pouze zakreslena fialovou nebo červenou barvou do mapy, Start se značí trojúhelníkem, čarami spojená kolečka s pořadovými čísly označují kontroly, které trať vymezují a cíl je zakreslen dvojitým kroužkem. Objekt kontroly je vždy uprostřed kolečka.

Kontrola

V terénu je kontrola označena oranžovobílým látkovým lampionem o velikosti 30x30cm. Lampión je zpravidla umístěn na kovovém nebo dřevěném stojanu, kde je také štítek s kódovým číslem kontroly a elektronické zařízení pro záznam času průběhu závodníka, nebo speciální kleštičky, sloužící k označení průchodu kontrolou do startovního průkazu.

Popisy kontrol

Pro snadnější nalezení kontroly slouží tzv. popisy kontrol. Na nich jsou uvedeny přesné popisy umístění kontrol a kódová čísla kontrol – např. umístění kontroly je severovýchodní roh altánu, a „kódové“ číslo kontroly, např. 74, umožní odlišení od jiných kontrol, které možná najdete při závodu také. Popisy kontrol jsou volně dostupné už před startem závodu a obvykle se obevují i na mapě, nejčastěji v obrázkové formě, tzv. piktogramech.

Systém ražení kontrol - SPORTident

Pro průchod jednotlivými kontrolami slouží při závodě OB elektromagnetický čip (SPORTident - SI), který slouží jednak k ověření průchodu kontrolami a také k záznamu dosažených časů jak na kontrolách, tak celkového času v cíli. Čip se na každé kontrole přiloží ke kontrolní elektronické (SI) stanici, která zapíše do čipu čas průběhu. Po vizuálním a zvukovém signálu, může běžec pokračovat k další kontrole.

Filozofie orientačního běhu

Orientační běh je skvělou výzvou pro ty, kteří chtějí fyzickou aktivitu spojit s něčím navíc. Největším úkolem a uměním je propojení schopnosti najít všechny kontroly se schopností co nejrychlejšího běhu. Nutností je tedy rychlá orientace a navigace v terénu, tzn. výběr nejlepší varianty postupu na následující kontrolu. Platí jednoduché pravidlo – obvykle nevyhrává ten, který nejrychleji běhá, ale ten, který nejrychleji myslí a za běhu se správně rozhoduje.

Rady pro závod

  1. Po odstartování si v klidu prohlédněte mapu. Její sever je vždy na horním okraji. Podle uvedeného měřítka si uvědomte přepočet vzdáleností.
  2. Mapu si zorientujte, tj. otočte tak, aby sever na mapě odpovídal severu na buzole a tím i směry na mapě odpovídaly směrům ve skutečnosti. Mapu je nutno mít zorientovánu po celou dobu závodu.
  3. Z místa startu (na mapě!) zvolte postup na první kontrolu. Přímá spojnice mezi kontrolami však není návodem na ideální postup. Někdy se vyplatí jít po cestách, jindy obejít kopec nebo hluboké údolí, někdy kombinace obojího.
  4. Vrstevnice na mapě zobrazují terén – čím jsou vrstevnice hustší, tím je svah strmější a naopak.
  5. Máte-li promyšlen postup na první kontrolu, můžete běžet. Ale vždy jen tak rychle, abyste stále věděli, kde jste. Na postupu stále sledujte výrazné orientační body. Je-li orientace obtížná, musíte zpomalit a běžet opatrněji.
  6. Naleznete-li první kontrolu, srovnejte její kód s popisem kontrol. Pokud se shodují, označte kontrolu do příslušného políčka startovního průkazu.
  7. Stejně postupujte na další kontroly až do cíle.